Modelářské listí na diorama pokrývá dvě různé práce: sypanou vrstvu lesní podlahy a jednotlivé listy pokládané pinzetou. Najdete tu drcené listí v zelených i podzimních odstínech, krátký flok o délce dvou milimetrů, barevné dubové listy, javorové listy ze semi-latexu, palmové a banánové listy v měřítku 1:35, laserem řezané liány i obtiskové archy s podzimním listím. Dál na stránce se dočtete, jak listí rozmístit, aby neleželo jako koberec.
Sypané listí dělá plochu: lesní podlahu, nános u zdi, vrstvu ve škarpě. Pracuje se s ním jako s posypem, tedy na lepidlo a ve více vrstvách. Jednotlivé listy jsou naopak detail do popředí. Lisované kusy ze semi-latexu, laserem řezané tvary a leptané plíšky mají správný obrys i žilnatinu, takže je oko přečte jako konkrétní rostlinu — javor, palmu, banánovník, břečťan. Mezi obojím je ještě obtisková varianta, která se používá na rovné plochy, kde by vrstva materiálu nedržela.
Vítr ho sfoukne k překážkám. Nejvíc ho proto bude u zdi, v rohu, pod stromem, v závětří vozidla a v prohlubních. Uprostřed volné plochy bude naopak téměř holo. Jakmile tohle dodržíte, scéna okamžitě získá na věrohodnosti, i kdyby byl materiál obyčejný.
Nejsvrchnější listy jsou nejsvětlejší a nejbarevnější, spodní vrstva tmavne do hnědé a šedé. Při sypání proto začněte tmavým odstínem, zafixujte ho a teprve navrch přidejte pár světlejších a barevných kusů. Opačné pořadí dá plochu, která vypadá jako rozsypané konfety.
Lisované a laserem řezané listy se nejdřív obarví z obou stran, nejlépe rozprachem, a pak se ohnou přes nehet nebo kulatinu, aby nebyly ploché. Lepí se vteřinovým lepidlem z kapky na fólii, nabíraným špičkou párátka. Jeden dobře usazený list u paty rostliny udělá víc než hrst nasypané drti.
Listí je jeden z mála materiálů, u kterého se vyplatí být štědrý v rozích a skoupý uprostřed. Dodržte tohle pravidlo a zbytek lesní podlahy doplňte ze scénických doplňků.