Naposledy hledané
Tipy k hledání
Měřítko
Nízká vegetace na diorama je všechno, co roste pod pasem figurky: hotové keříky od sedmi milimetrů do pěti centimetrů, živé ploty z tújí, ptačího zobu a dřišťálu včetně ohebných pásů v délce půl metru, levandulové trsy, vinná réva, puškvorec a rákos, kapradiny i vlčí máky. Vedle sypaných a tvarovaných kusů tu najdete leptané a semi-latexové listy pro nejjemnější práci. Dál na stránce je popsané, jak se jednotlivé typy usazují.
Nízká zeleň je vrstva mezi trávou a stromy — a právě ta chybí nejčastěji. Scéna s trávou a stromem bez křoví vypadá jako park, zatímco pár keříků u paty zdi, živý plot kolem zahrady a rákos u vody z ní udělají skutečné místo. Sortiment pokrývá dva různé přístupy. Hotové kusy, tedy tvarované keře a živé ploty na podkladu, se jen přilepí. Leptané a semi-latexové sady jsou listy na nosném plíšku nebo folii: každý z nich vystřihnete, nabarvíte a usadíte pinzetou samostatně.
Keř vysoký dva centimetry je v 1:35 nízká mez, v 1:72 už vzrostlý strom. Vždycky si vedle materiálu postavte figurku v daném měřítku a rozhodněte podle ní. Nejčastější chyba na dioramatech je zeleň o dvě třídy větší, než by měla být.
Tvarované keříky a živé ploty jsou rychlé a velmi dobře vyplní plochu. Leptané listy a semi-latexové sady vyžadují hodiny práce, zato dostanete rostlinu se správným obrysem v detailu, který se ve velkém měřítku vyplatí. Rozumné je obojí kombinovat: hotové kusy do pozadí, ruční práci dopředu k figurce.
Tovární zelená bývá sytější než příroda. Pomůže lehký rozprach velmi naředěnou okrovou nebo šedou barvou shora, který spodek nechá temný a horní listy zesvětlí. Stejně se chová i prach zdola: spojí rostlinu se zemí, na které stojí.
Pokud máte na scéně prázdné místo a nevíte čím ho zaplnit, nízká zeleň je většinou správná odpověď. Jeden keř, dva trsy a pár listů na zemi dokážou víc než další bedna; zbytek krajiny doplníte materiály ze scénických doplňků.
