Oilbrushers jsou olejové barvy v tubičce s vlastním tenkým štětečkem ve uzávěru. Vytlačíte kapku přímo na model, rozetřete ji a máte stékanec, mastnou šmouhu nebo nerovnoměrné zašpinění. Protože olej schne velmi pomalu, můžete vrstvu dlouhé minuty rozpracovávat, zesvětlovat i úplně smazat — a právě to z nich dělá nejsmířlivější nástroj v celém patinování. Hodí se na svislé stěny nástaveb, okolí motorů, podvozky i tónování kovu. Níže je návod, jak s nimi pracovat a co pod nimi musí být.
Akryl na modelu zaschne během minut a oprava znamená přemalovat. Olejová barva zůstává otevřená i několik hodin. Můžete tedy nanést výrazně víc, než chcete mít výsledně vidět, a pak přebytek postupně stírat, dokud nedostanete přesně tu míru, kterou jste si představovali. Pro stékance po stěně nástavby nebo pro mastný film kolem motoru neexistuje vděčnější materiál.
Druhá výhoda je v rozsahu použití. Stejnou tubičkou uděláte svislý stékanec rzi, prosvětlení plochy, zašpinění spodku a jemné tónování kovu. Formát s vestavěným štětečkem k tomu odstraní nejnepříjemnější krok — nemusíte mačkat olej na paletu a hledat vhodný štětec.
Olej potřebuje zavřený povrch. Pod ním musí být vrstva laku, jinak ředidlo zapracuje do barvy. Na matném povrchu se olej víc chytá a ztěžka se stírá, na pololesklém se s ním pracuje nejlépe.
Postup je vždycky stejný: malá kapka na místo, odkud má špína vycházet, pak suchý nebo mírně navlhčený štětec a tahy ve směru, kterým by kapalina skutečně tekla. U svislých ploch tedy dolů, u vodorovných ve směru proudu vzduchu. Barva se netahá do rovné čáry — nepravidelnost je to, co dělá výsledek uvěřitelným.
Olej se rozpracovává bezzápachovým ředidlem nebo lakovým benzínem. Vždy jen trochu, jinak se vám stékanec rozpustí celý. Model nechte uschnout minimálně den, u silnějších vrstev déle; teprve pak se dá přelakovat nebo na to místo nanést pigment.
Celý postup patinování v souvislostech najdete v nadřazené kategorii Weathering.