Chipping je napodobení odřeného a oprýskaného laku — tedy kovu, který prosvítá tam, kde se o stroj roky otírala posádka, nástroje a provoz. Na rozdíl od ostatní patiny se nedělá na konci, ale už během barvení. V kategorii najdete chipping média, tekutiny pro techniku odpadávání laku i hotové barvy pro ruční domalování odřených míst. Níže si projdeme obě cesty k odřenému laku, kam odřeniny na modelu patří a jaká barva z nich má prosvítat.
První je chipping médium. Nastříká se mezi dvě barevné vrstvy — pod ní bývá odstín kovu nebo základní barvy, nad ní finální kamufláž. Médium je ve vodě znovu rozpustné, takže po navlhčení horní vrstvy stačí přejet štětcem, párátkem nebo tvrdou houbičkou a lak se začne odlupovat. Výsledek má nepravidelné hrany, jaké se ručně domalovat nedají.
Druhá cesta je ruční domalování. Tenkým štětcem nebo houbičkou se nanášejí drobné odřeniny na hrany a nášlapné plochy. Je pracnější a vyžaduje disciplínu, zato máte stoprocentní kontrolu nad tím, kde odřenina bude — a nehrozí, že se vám odloupne víc, než jste chtěli.
Všude tam, kde se stroje někdo dotýká nebo kde do něj něco naráží: okraje průlezů a dvířek, nástupní hrany křídla, madla, pojezdové plochy na blatnících, okolí uzávěrů, hrany nárazníků, rohy nádrží. Nikdy ne rovnoměrně po celé ploše — nahodilé tečky všude po modelu jsou nejčastější chyba.
Na novějších strojích prosvítá základní barva nebo primer, nikoli lesklý kov — čistě stříbrná odřenina působí na většině techniky nepřesvědčivě. Hlubší odřeniny se dělají ve dvou krocích: nejprve tmavší rezavý nebo šedý odstín, uvnitř něj menší světlejší plocha. Teprve tahle dvojvrstva vypadá jako chybějící lak, a ne jako škrábnutí.
Odřeniny mají být v daném měřítku menší, než se zdá správné. V 1:72 je většina reálných odřenin na hraně viditelnosti, v 1:35 už lze pracovat s plochami. Hustota klesá se vzdáleností od místa, kde je příčina — u madla hodně, o deset centimetrů dál skoro nic.
Chipping se dělá před ostatní patinou — návaznost vrstev popisuje kategorie Weathering.