Travní foliáže na diorama řeší velké plochy zeleně rychle a bez elektrostatiky. Patří sem hrubé i jemné flokovací trávy v nádobách po dvou stech mililitrech, velké pěnové granuláty a především travní rohože v rolích o formátech od 75 × 100 cm po 100 × 300 cm v provedení tmavě i světle zelená, podzimní, lesní podlaha a kvetoucí louka. Dál na stránce najdete, kdy rohož dává smysl a jak ji usadit, aby nebyla poznat.
Travní foliáž je sypaná nebo rohožová hmota, která pokryje plochu. Nestaví vlákna vzhůru jako statická tráva a nepracuje po jednotlivých kusech jako trsy — její silná stránka je plošný výkon. Flokovací trávy se sypou na lepidlo v libovolné vrstvě, pěnové granuláty dělají hrubší porost a nízké křoví, rohože se nastříhají a položí v celku. Právě proto se foliáže používají jako základní vrstva: nejdřív zeleň pokryje terén, teprve pak se dodělávají detaily.
Nastříhaná rohož položená v jednom kuse je poznat na první pohled, protože má pravidelnou strukturu a tovární barvu. Vytrhejte v ní nepravidelné dírky, podložte je zeminou a protáhněte okraje. Na hotovou rohož pak nasypte druhý odstín floku a doplňte trsy — výsledek už nebude vypadat jako koberec.
Jemný flok je tráva a mech, hrubý flok a velké pěnové granuláty jsou nízké křoví, podrost a koruny drobných rostlin. Nepleťte si je: granulát na rovné louce vypadá jako rozsypaný molitan, zatímco jemný flok na křoví zmizí.
Sypejte na řídké disperzní lepidlo rozetřené po ploše, ne na kapku. Míchejte dva až tři odstíny a sypte v několika vrstvách s mezerami — tovární zelená je vždycky o stupeň výraznější než skutečný porost a mezivrstvy ji ztlumí.
Foliáž je dobrý základ, ale sama scénu neudělá. Jakmile máte plochu pokrytou, přidejte výšku, prach a nerovnost — zbytek materiálů najdete v přehledu scénických doplňků.