Naposledy hledané
Tipy k hledání
Měřítko
Textury na diorama jsou hotové pastovité hmoty, které se nanášejí špachtlí nebo starým štětcem a po zaschnutí vytvoří povrch zeminy, štěrku, bahna, suti nebo stojaté vody. Najdete tu jemné písky i hrubou cihlovou drť, bahenní a rezné textury, transparentní gely a vodní textury v odstínech od tropické modři po kalnou hněď. Níže je rozepsané, jak se pasty nanášejí, čím se tónují a kde se jim vyplatí ustoupit.
Textura je akrylová hmota s plnivem — pískem, mramorovou drtí, vlákny nebo mikrokuličkami. Nanese se na podklad, zachová tvar stopy po nástroji a po zaschnutí ztvrdne natolik, že se dá přebrousit, obarvit i zamatnit. Výhoda proti sypkým materiálům je jednoduchá: pasta drží sama, nepotřebuje zalévání lepidlem a neposype vám celou dílnu. Nevýhoda je, že vrstva vysychá zvenčí a při silném nánosu praská, takže se nanáší opakovaně a tence.
Jemné hladké pasty odpovídají vyšlapané hlíně a prachu v malých měřítkách. Hrubší zrno s viditelnými kamínky je štěrk pro 1:35, v 1:72 by z něj byly balvany. Pokud váháte, naneste vzorek na odstřižek plastu a postavte k němu figurku — porovnání rozhodne za pár sekund.
Zemní textury se tónují až po zaschnutí a snesou lazuru i rozetřený prach. Bahenní pasty bývají lesklejší a používají se cíleně do kolejí a pod podvozek. Cihlová a betonová drť patří k ruinám: nanáší se v nepravidelných hromádkách, nikdy ne jako rovnoměrný kobereček.
Vodní textury se hodí na kaluže, mokré koleje a plytké tratě, kde by litá pryskyřice byla zbytečná. Transparentní lesklé gely se používají na poslední vrstvu — po zaschnutí srovnají lesk a udrží dojem vlhkosti. Na hlubší hladiny je lepší voda na diorama, která se odlévá do vany.
Nanášejte vždy po vrstvách a dejte každé z nich čas, i když vypadá hotově uvnitř. Dokud podklad pracuje, nemá cenu sázet zeleň ani modely figurek, protože praskliny si pak vyberou právě to místo, kde stojí ta nejlépe nabarvená postava.
