Naposledy hledané
Tipy k hledání
Měřítko
Ruční sklíčidlo, kterému se říká také pin vise, je držák vrtáku ovládaný prsty. Jeho hlavní výhoda proti stroji je cit: vnímáte odpor materiálu a poznáte, kdy vrták projde na druhou stranu, takže nepřetočíte otvor ani nepoškodíte vnitřek dílu. Nabízejí se v klasickém protáhlém provedení, s otočnou hlavicí pro pohodlné otáčení, se sadou vyměnitelných kleštin pro různé průměry i v kompletních sadách i s vrtáčky.
Každé sklíčidlo pokrývá určité rozmezí průměrů. Protože jedna kleština nezvládne všechno, bývají v balení tři až čtyři vložky — jedna pro nejjemnější vrtáky kolem desetiny milimetru, další pro střední a jedna pro silnější stopky. Zkontrolujte si rozsah podle toho, jaké průměry opravdu používáte.
Nejpohodlnější je provedení s otočnou hlavicí: opřete ji o bříško prstu a tělem otáčíte, takže tlak a rotace jsou oddělené. Jednoduchá tyčová sklíčidla jsou lehčí, ale musíte s nimi přehmatávat.
Některá sklíčidla mají kleštiny na obou koncích, takže máte dva průměry připravené a nemusíte uprostřed práce nic přehazovat. U vrtání v sérii je to znát.
Rozhoduje hlavně to, jak přesně kleština sevře stopku. Nepřesné sklíčidlo nechá tenký vrták mírně házet, což u desetinových průměrů znamená nepřesný a často oválný otvor. Dobrý nástroj drží vrták v ose i při jemném tlaku a z vrtání dělá nenápadnou rutinu místo loterie. Důležitá je i hmotnost: těžší kovové tělo lépe leží v ruce a tlumí drobné chvění prstů.
Vrták upněte co nejkratší volnou délkou — čím víc nástroje trčí ven, tím snáz se zlomí a tím hůř drží kolmost. Místo vrtání si naznačte důlkem, aby nástroj neuklouzl. Otáčejte plynule oběma směry a bez tlaku; jemný vrták si materiál odebere sám. Jakmile ucítíte, že odpor povolí, jste na druhé straně a je čas zpomalit. Otvor pak zkontrolujte a hranu zjemněte nástrojem ze sekce pilníky.
Pro velký počet otvorů nebo pro tvrdé materiály se vyplatí přejít na nástroj ze sekce mikrovrtačky.
