Zelený odstín Number Five vycházející z laku vozu Lamborghini Miura. Určený na karoserie sportovních modelů šedesátých let.
Odpovědné údaje nejsou k dispozici.
Karosárna Bertone poslala v roce 1966 do Ženevy ještě holý podvozek a o rok později stál na stánku hotový vůz, který změnil představu o tom, jak má vypadat rychlé auto. Lamborghini Miura mělo dvanáctiválec o objemu bezmála čtyř litrů uložený napříč za sedadly, hliníkovou karoserii podle návrhu Marcella Gandiniho a jméno po španělském chovateli bojových býků. Za sedm let vzniklo přibližně sedm a půl stovky kusů ve verzích P400, S a SV.
Sytá zeleň patří k tónům, ve kterých se vůz dodával, a na modelu se chová jinak než na skutečné karoserii. Miura má měkce klenuté blatníky bez ostrých hran, takže barva na nich přechází plynule a odhalí každou vlnku ve tmelu okolo spár.
Tmavé zelené tóny se rády podtékají pod maskovací okraje a při silné vrstvě zaplavují jemné panelové linky. Postupujte proto od mlžení k plnému krytí, mezi nástřiky nechte plochu odpočinout a linky raději projeděte znovu rytým hrotem, než se pustíte do vrchního laku. Lesk vytáhne teprve čirá vrstva, samotný odstín zůstává středně sytý.
Stejný tón sedne na sportovní kupé a prototypy šedesátých let obecně, kde se zelená používala jako národní i tovární barva.
Mezi automobilovými laky je navíc vzácnější než červená nebo bílá, takže model v ní okamžitě vystoupí z police. V drobných měřítkách se vyplatí ji nepatrně zesvětlit, protože tmavé tóny na malých plochách opticky zplošťují tvar a ubírají karoserii objem.
Naši poradci a znalci sortimentu jsou připraveni odpovídat na Vaše dotazy (Po–Pá, 8–18 hod).
Zeptejte se na co potřebujete, odpovíme co nejdříve.
Texty od zákazníků v poradně odrážejí výhradně názory a stanoviska zákazníků. Společnost MNF trade s.r.o. texty zákazníků předem neschvaluje ani neověřuje.
Zatím zde nejsou žádné dotazy. Buďte první, kdo se zeptá!