Naposledy hledané
Tipy k hledání
Měřítko
Vedle klasické ohýbačky a kleští existuje celá řada přípravků, bez kterých se práce s leptem a drátem neobejde. Patří sem zakružovací válečky, které z plochého plíšku udělají trubku nebo oblouk, rolovačky s několika průměry pro opakovatelný rádius, ohýbačky drátů s tvarovanými drážkami, ocelové opěrné bloky pro tvarování a klepání a speciální nůžky určené přímo na stříhání tenkých kovových plíšků.
Ohyb v ostré hraně je jen začátek. Model potřebuje i válce, oblouky, kužely, očka a drobné konstrukce z drátu. Na to ohýbačka s přítlačnou lištou nestačí — potřebujete nástroj, který materiál tvaruje plynule, a oporu, na které se dá pracovat silou.
Dvojice nebo trojice válečků s nastavitelnou mezerou. Plíšek mezi ně protáhnete a opakovanými průchody postupně zmenšujete rádius, až vznikne čistý válec bez lomu. Rolovačky s odstupňovanými průměry dávají opakovatelný výsledek, takže deset stejných dílů bude opravdu stejných.
Mají tvarované drážky a trny, podle kterých drát ohnete vždy do stejného tvaru. Hodí se na madla, úchyty, očka, antény a výztuhy. Když potřebujete sérii identických dílů, je to jediná rozumná cesta.
Tvrdá rovná plocha, na které se dá tvarovat, srovnávat a klepat. Používá se spolu s drobnými kladívky a při srovnávání zvlněného plíšku. Dřevěný stůl ránu pohltí, ocelová deska ji vrátí do materiálu.
Krátké ostré čelisti, které plíšek střihnou rovně a nenatočí ho. Běžné nůžky kov při střihu zkroutí a ztratíte přímou hranu, kterou pak už nenarovnáte.
Platí stejné pravidlo jako u ohýbání: postupně a v malých krocích. Rádius zmenšujte po jednotlivých průchodech, nikoli na jeden zátah, jinak se plíšek zlomí. Kov se tvářením vytvrzuje, takže opakované ohýbání na jednom místě skončí prasklinou. Hotové díly fixujte vteřinovým lepidlem a manipulujte s nimi pinzetou.
Pro zakružování silnějších profilů a trubiček se hodí i nástroje ze sekce ohýbačky a přípravky.
