Jednosložkové tmely na modely jsou ty, které jen nanesete a necháte odvětrat — nic se nemíchá a nic se neodměřuje. Právě proto je v dílně sáhnete nejčastěji. Kategorie zahrnuje klasické pastovité tmely v tubě v šedém, bílém i zeleném odstínu, tekuté tmely nanášené štětcem přímo do vlasové rýhy a jemné plnicí tmely na velké plochy. Barva tmelu má praktický smysl: na tmavém plastu lépe vidíte, co už je vyplněné a co ještě ne.
Je to hmota rozpuštěná v nosiči, který se odpaří. Po zaschnutí zbude pevný podíl — a protože ho je méně než objemu, který jste nanesli, hmota se stáhne. Je to zásadní vlastnost, se kterou se počítá: u mělké rýhy ji nepostřehnete, u hlubší kaverny ano. Řešení je jednoduché, nanášet ve více tenkých vrstvách a nespěchat.
Univerzál na skutečné mezery. Nanáší se špachtlí, prstem v rukavici nebo starou čepelí a nechává se s drobným přebytkem nad úrovní okolí, aby po stažení a přebroušení neschyběl. Je to typ, po kterém sáhnete u kořenů křídel, u spáry mezi polovinami trupu a u karoserií.
Má konzistenci silnější barvy a sám zateče do vlasových rýh, pórů a drobných stop po brusivu. Největší výhoda přijde po zaschnutí: přebytek se často jen setře hadříkem nebo vatovou tyčinkou navlhčenou v ředidle, takže okolní detail zůstane nedotčený a nemusíte brousit.
Velmi hladká hmota určená na rozsáhlejší, ale plošné nerovnosti — škrábance po hrubém brusivu, přechody po přebroušení nebo povrch dílu z 3D tisku. Nanáší se natřeno a stahuje pružnou stěrkou.
Husté CA se dá použít na drobnou kavernu, kterou nechcete řešit čekáním. Vytvrdne okamžitě a nestáhne se, je ale tvrdší než plast — brousí se proto citlivě. Podrobnosti najdete u vteřinových lepidel.
Model s vytmelenými a přebroušenými spoji je připravený na barvení — tam se ukáže, jak dobře byla stavba odvedená.