Hobby color - žluto zelená

Odstín na pomezí žluté a zelené

Tón leží přesně tam, kde bývá v paletě díra: čistá zeleň z lahvičky působí často příliš temně a syrová žluť naopak křiklavě. Žlutozelená mezeru zaplňuje a nejčastěji se používá jako přechodová barva, ne jako hlavní nátěr celého modelu. Ve stavebnicové praxi se proto spotřebuje po menších dávkách, jako doplněk k základní zeleni a žluti.

Kde se takový tón uplatní

Světlé zeleně tohoto typu potkáte na vnitřních plochách letounů, na zemědělských strojích i na nářadí a přepravních bednách. V dioramatu pomůže rozehrát vegetaci: mladé listí, tráva na vypálené stráni ani mech nemají jednu jedinou barvu, a přimíchání žlutozelené do zelené směsi tomu prospěje víc než rozjasnění bílou, po které tón zešediví.

Ředění a nános

Obsah je před prací nutné důkladně rozmíchat, pigment sedá ke dnu lahvičky. Ředit jde vodou i firemním ředidlem; ředidlo dává rovnoměrnější rozliv a kratší dobu zasychání, kdežto voda se doporučuje spíš na savé podklady. Na hladkém plastu je jistější volbou ředidlo, protože příliš vodnatá směs se na povrchu stahuje do kapek a nechává za sebou skvrny.

Objem a hospodaření s barvou

V lahvičce je deset mililitrů. Při nástřiku to vystačí na několik modelů střední velikosti, pokud se drží zásada tenkých vrstev: víc lehkých průchodů dá hladší povrch než jediný hustý nános, který zalije rytí a jemné detaily. Zbytek barvy v trysce se vyplácí vypláchnout ještě před zaschnutím, protože vytvrzený akryl už vodě odolává a čištění se tím protáhne.