WWII IJN AIRCRAFT COLORS

Osm odstínů japonského námořního letectva

Japonské námořnictvo označovalo barvy písmenem a číslem, modeláři je ale znají spíš podle přezdívek. Výběr pokrývá skupinu, kterou potřebuje každý, kdo staví Zera, střemhlavé bombardéry nebo torpédové stroje: světle šedozelenou pro rané letouny, její teplejší jantarovou variantu, dvě tmavé zeleně horních ploch pozdějších typů a modročernou pro pás před kabinou.

Zbylé tři lahvičky řeší vnitřek. Závody Mitsubishi a Nakajima míchaly interiérovou zeleň každý jinak, což je u japonských typů notoricky sporný bod, a balení proto nabízí obě verze zvlášť. Osmá barva je průsvitný modrozelený nátěr proti korozi, který se objevoval v podvozkových šachtách, pod kryty a na vnitřních stranách dvířek.

Osm lahviček po 17 ml je nejúspornější způsob, jak si japonskou paletu pořídit najednou. Jednotlivé odstíny téže řady vyjdou dohromady znatelně dráž a u téhle skupiny se navíc obtížně nahrazují, protože ekvivalenty jiných značek se od sebe výrazně liší.

Materiál je lakový, matný a míchaný podle vzorků z dochovaných vraků i podle archivních tabulek. Průsvitný ochranný nátěr se nanáší v tenké vrstvě na stříbrný podklad, aby si zachoval prosvítající dojem; ostatní odstíny kryjí běžným způsobem na dvě mlhy.

Pro věrohodnost pomůže vědět, že se japonské nátěry drolily a odlupovaly rychleji než evropské. Odhalený kov kolem kořene křídla a na místech, kam šlapala obsluha, je u těchto strojů pravidlem, ne výjimkou.