Naposledy hledané
Tipy k hledání
Měřítko
Papírové modely letadel a vrtulníků jsou v kartonovém modelářství nejoblíbenější a zároveň nejnáročnější disciplína. Zaoblený trup, kónická křídla a vyvázané výztuhy u dvouplošníků vyžadují trpělivost, kterou ale vrátí hotový model s potiskem, jaký byste barvou dělali několik večerů. Najdete tu samostatné archy ve větším měřítku 1:33 i sešitové edice, kde se v jednom čísle potkají dva stroje — od meziválečných dvouplošníků přes stíhačky druhé světové války až po proudové typy.
Trup se skládá z prstenců a přepážek, na které se navléká a lepí plášť. Tahle část rozhoduje o celém modelu: pokud přepážky nesedí v ose, křídla nebudou mít stejný vzepětí a nos se stočí. Křídla bývají dvouplášťová, aby držela profil, a u starších typů se doplňují tažené výztuhy a dráty. Potisk nese kamufláž, výsostné znaky i nýty, takže se nelakuje — řeší se jen ošetření hran.
Měřítko 1:33 dává velké díly, které se dobře rolují a snesou i mírně nepřesný řez. Drobnější měřítka ušetří místo, ale milimetrové lemy a malá okna kabiny chtějí skalpel s novou čepelí a klidnou ruku.
Jednoplošník s hranatějším trupem je pro první kartonové letadlo rozumná volba. Dvouplošník přidává druhé křídlo, vzpěry a vyvazování, takže se obtížnost násobí. Vrtulníky mají navíc tenké rotorové listy a prosklení, které je potřeba vyřezat čistě.
Řezná hrana kartonu je bílá a na hotovém modelu vyniká. Modeláři ji přetírají tenkou barvou v odstínu potisku nebo pastelkou — rozhodněte se předem, protože po slepení už se k některým hranám nedostanete.
Pokud vás stejné stroje zajímají i v plastu, s odlitky, barvou a patinou, zamiřte na plastikové modely letadel nebo na modely vrtulníků. K historickým typům se dobře čte modelářská literatura, a zbytek kartonových archů najdete v papírových modelech.
