1:144 Vickers Vanguard 'Landing Flaps' (For Airfix Kit)

Turbovrtulový obr, který přišel o pár let pozdě

Vickers Vanguard měl navázat na úspěch viscountu: delší a širší trup, čtveřice motorů Rolls-Royce Tyne a kabina pro zhruba sto třicet cestujících. Poprvé vzlétl v roce 1959 a do provozu ho zavedly britská BEA a kanadská Trans-Canada Air Lines. Jenže na dálkové i střední linky právě v té době nastoupily proudové stroje a dopravci ztratili o vrtulového obra zájem – postavilo se jich necelých padesát. Druhý život našel typ jako nákladní Merchantman, ve kterém vozil zboží ještě v devadesátých letech.

Klapky dolů

Na fotografii z přistání vypadá křídlo dopravního letounu úplně jinak než na modelu z krabice. Klapky odjedou dozadu a dolů, mezi nimi a křídlem se otevřou štěrbiny a odhalí se vnitřek zadní části křídla i vodicí kolejnice. Sada tenhle stav umožňuje: nese klapky jako samostatné odlitky a k nim tvarovanou zadní hranu, která se vloží na místo odříznutého pásu.

Práce se dá zvládnout klidně, když je křídlo ještě volné a nespojené s trupem – rovný řez se pak vede podstatně snáz a je kam sáhnout pilníkem. Vyplatí se držet se snímků skutečného stroje, protože úhel vysunutí se liší podle toho, jestli letoun teprve klesá, nebo už dosedá. Odměnou je model, který na poličce působí jako letadlo v poslední zatáčce, ne jako exponát v cestovním režimu.

Sada se hodí i těm, kdo Vanguard staví jako dvojici s viscountem. Rozdíl v mechanizaci obou křídel je pak vidět na první pohled a oba stroje vedle sebe vyprávějí příběh jedné britské konstrukční linie od úspěchu k rozpakům.