1:24 Le Rhone 9J

Motor, který si Němci okopírovali

Le Rhone 9J patřil ke špičce rotačních devítiválců své doby: sto deset koní, spolehlivý chod a nezaměnitelný vzhled, o který se staraly vnější sací trubky vedoucí od klikové skříně nahoru k hlavám válců. Právě tenhle typ v Německu rozebrali a znovu postavili pod označením Oberursel Ur.II, aby měly stíhačky Fokker čím létat. Kopie ovšem nikdy nedosáhla jakosti předlohy, hlavně kvůli náhradním materiálům a mizernému mazivu, které blokáda Německu vnutila.

Pod kapotami Nieuportů

S touhle jednotkou startovaly francouzské Nieuporty pozdějších sérií, britské Sopwithy i řada školních strojů. Ovládala se jinak, než dnes čekáme: místo plynové páky měl pilot přerušovač zapalování, kterým motor na okamžik umlčel, a při přiblížení na přistání toho využíval takřka nepřetržitě. Volnoběh v dnešním slova smyslu neexistoval a přistávalo se v podstatě klouzavým letem. Ani při rolování se motor neztišil, proto stroje na zemi držely podložky pod koly.

Velké měřítko, velké nároky

Čtyřiadvacítka je pro pryskyřičný motor nejvděčnější a zároveň nejpřísnější: každá bublina, každý otisk formy i každá nepřesnost v souososti válců je vidět. Zato se tady vyplatí jít do detailu, na který menší měřítka nemají místo – zapalovací kabely z tenkého drátu, náznak sazí na výfukových kanálech, odlesk oleje ve spodní části hvězdice. Díly se dělí od licích bloků pilkou.