Barvy denního stíhacího schématu britského letectva od roku 1941 doplněné o charakteristickou modř průzkumných letounů.
Odpovědné údaje nejsou k dispozici.
Denní stíhací schéma nahradilo od druhé poloviny roku 1941 starší hnědozelenou kombinaci a zůstalo v platnosti až do konce války. Tmavá zeleň se na horních plochách potkávala s šedí v tónu oceánu, spodek nesl střední mořskou šeď a kolem zadní části trupu obíhal světlý pás. Tenhle vzhled má většina Spitfirů, Typhoonů a Tempestů, jaké dnes v krabicích najdete.
Druhá polovina sady patří průzkumným strojům. Ty se zbraní vzdaly úplně a vyměnily je za fotoaparáty a palivo navíc, protože jejich obranou byla výška a rychlost. Dostaly proto zvláštní sytou modř, která je nad třinácti kilometry činila prakticky neviditelnými. V takové úpravě létaly upravené Spitfiry i dřevěné Mosquity, mnohdy stovky kilometrů za nepřátelskou linií a bez doprovodu.
Konzistence počítá se stříkací pistolí a lahvičku lze zpravidla vyprázdnit do nádobky bez dalších úprav. Hranice mezi zelení a šedí byla u skutečných letadel poměrně ostrá, protože vznikala přes gumové šablony. Světlý pás na trupu se maskuje až nakonec.
Vnitřek kabiny, žluté náběžné pruhy na křídlech a barva vrtulového kužele se řeší zvlášť. Pokud stavíte stroj z období vylodění v Normandii, budete navíc potřebovat bílou a černou na široké pruhy kolem trupu a křídel, které se v červnu 1944 nanášely narychlo a často dost nedbale. Stopy štětce a nerovné okraje jsou u nich naprosto na místě.
Naši poradci a znalci sortimentu jsou připraveni odpovídat na Vaše dotazy (Po–Pá, 8–18 hod).
Zeptejte se na co potřebujete, odpovíme co nejdříve.
Texty od zákazníků v poradně odrážejí výhradně názory a stanoviska zákazníků. Společnost MNF trade s.r.o. texty zákazníků předem neschvaluje ani neověřuje.
Zatím zde nejsou žádné dotazy. Buďte první, kdo se zeptá!
