Šestice akrylových odstínů pro sovětské stíhací letouny období studené války, od interiérové zeleně po světle modrou spodní plochu.
Odpovědné údaje nejsou k dispozici.
Sovětské stíhací letouny padesátých až osmdesátých let nosily podstatně pestřejší nátěry, než se běžně soudí. Vedle stříbřitých a holých povrchů raných strojů se objevovaly zelenohnědé maskovací kombinace, u exportních letadel do pouštních oblastí pak pískové tóny a nad vším ležela světle modrá spodní plocha, která letoun z podhledu rozostřovala proti obloze.
Paleta obsahuje pískově béžový tón, lesní zeleň, střední hnědou, pálenou skořici, interiérovou zeleň a světle modrou pro horní plochy. Interiérová zeleň patří do kabiny a do podvozkových šachet, kde se u strojů východní konstrukce používal charakteristický nazelenalý odstín; zbylá čtveřice tvoří vlastní kamufláž trupu a křídel.
Akryláty se nanášejí stříkací pistolí po naředění, případně štětcem na drobné díly. Na letounech je rozumné pracovat s tenkými vrstvami a nechat prosvítat podklad, protože skutečné laky sovětských letounů rychle stárly a plochy se od sebe odstínem lišily. Nerovnoměrnost lze zdůraznit tím, že se každý panel doostří kapkou světlejší barvy z téže sady.
U celokovových draků působí přesvědčivě, když se odstín položí v několika průhledech s mírně odlišnou sytostí. Střed velkého panelu se doostří kapkou světlejší barvy, okraje zůstanou temnější a plocha přestane vypadat jako nastříkaná najednou. Na spodku letounu se stejný postup provádí opatrněji, protože světlo je zdola vždycky tlumené.
V krabičce jsou jen barvy, model ani obtisky se v ní nenacházejí.
Naši poradci a znalci sortimentu jsou připraveni odpovídat na Vaše dotazy (Po–Pá, 8–18 hod).
Zeptejte se na co potřebujete, odpovíme co nejdříve.
Texty od zákazníků v poradně odrážejí výhradně názory a stanoviska zákazníků. Společnost MNF trade s.r.o. texty zákazníků předem neschvaluje ani neověřuje.
Zatím zde nejsou žádné dotazy. Buďte první, kdo se zeptá!
