Sada přídavných světlometů na příď modelů klasického Mini Cooper v měřítku 1:24.
Odpovědné údaje nejsou k dispozici.
Vůz Aleca Issigonise se v roce 1959 vešel do necelých tří a půl metru, a přesto uvezl čtyři dospělé. Když se do něj pustil konstruktér John Cooper, vznikla ostřejší varianta, která v šedesátých letech třikrát ovládla rallye Monte Carlo a nadobro změnila představu o tom, co dokáže malé auto na zasněžených alpských průsmycích.
Poznávacím znamením těch strojů byla příď obsazená přídavnými světly. Do nočních a mlžných etap se na příčný držák montovala dvojice až čtveřice kulatých lamp, každá s vlastním sklem a stínítkem. Právě tenhle prvek udělá z modelu soutěžní speciál dřív, než na něj přijdou startovní čísla.
Tělíska nejprve obarvěte a teprve pak do nich vkládejte čočky, jinak se do skla dostane přestřik. Vnitřek reflektoru natřete lesklou stříbrnou nebo vyložte kouskem alobalu přitisknutým kulatým tupým nástrojem. Držák lepte úplně nakonec, až po nasazení nárazníku a mřížky.
Rozteč lamp si předem narýsujte na proužek papíru a přiložte jej k masce. Nesouměrně posazené světlo je na tak drobné přídi vidět na první pohled a po zaschnutí se s tím už nedá nic dělat.
Kdo staví vůz v civilní podobě, použije jen spodní dvojici a horní část držáku vynechá. Model vozidla a barvy si obstarejte samostatně.
Na závěr se hodí prohlédnout hotovou příď proti světlu. Prosvítající spára mezi tělískem a čočkou se dá zaplnit kapkou řídkého bezbarvého lepidla, které po zaschnutí vytvoří dojem gumového těsnění.
Naši poradci a znalci sortimentu jsou připraveni odpovídat na Vaše dotazy (Po–Pá, 8–18 hod).
Zeptejte se na co potřebujete, odpovíme co nejdříve.
Texty od zákazníků v poradně odrážejí výhradně názory a stanoviska zákazníků. Společnost MNF trade s.r.o. texty zákazníků předem neschvaluje ani neověřuje.
Zatím zde nejsou žádné dotazy. Buďte první, kdo se zeptá!
