Donští kozáci ve službách wehrmachtu ztvárnění jako drobné plastové figurky měřítka 1:72. Balení míří na modeláře, kteří stavějí scény z východní fronty a hledají jezdecké postavy odpovídající velikosti.
Odpovědné údaje nejsou k dispozici.
Donská oblast dala za druhé světové války vzniknout jednomu z nejrozpornějších útvarů evropské historie. Část tamních kozáků, poznamenaná zabavováním obilí a rozvratem třicátých let, přešla po roce 1942 na stranu německé armády. Sloužili nejprve jako průzkumné a strážní jízdní setniny, později byli soustředěni do velkých jezdeckých svazků a nasazeni daleko od domova, na Balkáně a v severní Itálii. Vzhled si ponechali vlastní: beranice s barevným dýnkem, dlouhý plášť s náprsními pouzdry na náboje, šavle u sedla a k tomu německá puška a opasek.
Každý odlitek nese na bocích slabě znatelnou linku v místě, kde se obě poloviny formy setkávají. U jezdců vede přes hřbet i břicho koně, u pěších postav podél paží a nohou. Na malém měřítku bývá nenápadná, ale jakmile přijde na řadu suchý štětec, zachytí se na ní světlý pigment a vystoupí ostřeji než skutečný reliéf.
Nejlépe se linka odstraní tak, že se ostrý skalpel vede naplocho podél povrchu a materiál se seškrabuje po tenkých vrstvách. Broušení se u měkčích plastů nevyplácí, protože povrch spíš zdrsní, než vyhladí. Práce se vede směrem od sebe a čepel se vyplatí měnit častěji, než by se zdálo – tupý nůž klouže a odlomí bajonet nebo šavli.
U jezdeckých sad se vyplatí zkusit postavu do sedla nasadit ještě před barvením. Sedací část bývá tvarovaná na míru hřbetu a jakákoli vrstva navíc dosednutí zhorší. Kdo si polohu vyzkouší nasucho, ušetří si pozdější seškrabávání nátěru z obou dílů.
Naši poradci a znalci sortimentu jsou připraveni odpovídat na Vaše dotazy (Po–Pá, 8–18 hod).
Zeptejte se na co potřebujete, odpovíme co nejdříve.
Texty od zákazníků v poradně odrážejí výhradně názory a stanoviska zákazníků. Společnost MNF trade s.r.o. texty zákazníků předem neschvaluje ani neověřuje.
Zatím zde nejsou žádné dotazy. Buďte první, kdo se zeptá!