Obtiskový arch 1:48 se čtyřmi stroji PZL P.11c od polských stíhacích eskader z let 1938 a 1939.
Odpovědné údaje nejsou k dispozici.
Celokovová konstrukce a charakteristické lomené křídlo dělaly z této polské stíhačky na počátku třicátých let jeden z nejmodernějších strojů světa. Do září 1939 už ale byla beznadějně překonaná a její piloti museli nedostatek rychlosti nahrazovat obratností, znalostí terénu a odvahou.
Arch nabízí čtyři letouny. Dva z nich patří 161. stíhací eskadře v podobě z jara 1939, přičemž jeden je veden jako stroj poručíka Jana Dzwonka. Zbývající dvě varianty pocházejí od 131. eskadry a od 113. eskadry, druhá jmenovaná v podobě z konce roku 1938.
Stroje nesly jednotný zemitě zelený odstín, pro který se ve stavebních návodech používá zvláštní pojmenování, a na trupu i na křídlech bílo-červené šachovnice. Právě jejich přesné umístění a velikost bývají u tohoto typu častým zdrojem chyb, proto se vyplatí porovnat polohu znaků s dobovými snímky ještě před nalepením.
V měřítku 1:48 jde o vděčný námět: malý model s velkým příběhem, u kterého vynikne i jemné vlnité oplechování křídla a otevřená kabina. Číslice na trupu jsou u tohoto typu poměrně velké, takže se dají usadit bez potíží, zatímco jemné nápisy vyžadují klidnou ruku a dobré světlo.
Zvláštností typu je posazení kabiny nad křídlem, které pilotovi dávalo výhled dopředu i vzhůru, jaký v té době neměl skoro nikdo. Na modelu to znamená, že kabina zůstává stále na očích a odvádí pozornost k interiéru, takže se vyplatí věnovat mu víc času než obvykle.
Naši poradci a znalci sortimentu jsou připraveni odpovídat na Vaše dotazy (Po–Pá, 8–18 hod).
Zeptejte se na co potřebujete, odpovíme co nejdříve.
Texty od zákazníků v poradně odrážejí výhradně názory a stanoviska zákazníků. Společnost MNF trade s.r.o. texty zákazníků předem neschvaluje ani neověřuje.
Zatím zde nejsou žádné dotazy. Buďte první, kdo se zeptá!
