Polská lehká jízda první poloviny sedmnáctého století. Jezdci bez zbroje a bez štítu, se šavlí, krátkým kopím a reflexním lukem v pouzdře.
Odpovědné údaje nejsou k dispozici.
Lehkou jízdu, kterou v prvních desetiletích sedmnáctého století postavil Aleksander Lisowski, nikdo pravidelně neplatil. Živila se tím, co cestou vzala, a její pověst putovala Evropou rychleji než ona sama. Roku 1619 zasáhla do bojů v Uhrách a její jméno se pak objevuje v kronikách Moravy i Slezska, obvykle ve velmi ostrých větách.
Nejnápadnější na výstroji je to, co chybí. Ani kyrys, ani přilba, ani štít. Postavy mají kožich nebo delší svrchní kabát, pod ním suknici staženou pásem a na hlavě nízkou beranici. Sedlo je lehké a třmeny krátké. Taková souprava snižovala váhu, kterou kůň nesl, a právě v tom byl celý smysl oddílu: urazit za den vzdálenost, na kterou obrněná rota potřebovala dva.
Zbraně odpovídají nájezdu, ne bitevní linii: krátké kopí s praporcem, šavle u levého boku, reflexní luk uložený v pouzdře společně s toulcem, později také dvojice pistolí za pásem a krátká ručnice. Mnoho mužů nosilo kořistní kusy tureckého a tatarského původu, takže oddíl nikdy nepůsobil jednotně a k výstroji patřily i vaky na lup.
Sada zachycuje jezdce v podobě z doby třicetileté války, kdy si je císařská strana najímala proti protestantským vojskům. Odlitky ve zmenšení 1:72 se hodí k výjevu nájezdu na vozový trén i k táboru, kde se dělí uloupené zboží. Postoje jsou vedeny tak, aby šlo sestavit rozvinutou rojnici i skupinu zastavenou na místě, což u lehké jízdy působí přirozeněji než sevřený šik.
Naši poradci a znalci sortimentu jsou připraveni odpovídat na Vaše dotazy (Po–Pá, 8–18 hod).
Zeptejte se na co potřebujete, odpovíme co nejdříve.
Texty od zákazníků v poradně odrážejí výhradně názory a stanoviska zákazníků. Společnost MNF trade s.r.o. texty zákazníků předem neschvaluje ani neověřuje.
Zatím zde nejsou žádné dotazy. Buďte první, kdo se zeptá!
